Sudičky

V pohádkách se vypráví o sudičkách, které se sešly nad kolébkou novorozence o půlnoci po jeho narození. Sudičky prorokovaly dítěti do budoucího života dobré i špatné vlastnosti a události. Jakkoli se to zdá jen jako báchorky, možná na nich něco pravdy bylo. 

Měla jste u porodu sudičky? Nebo aspoň jednu? A nemuselo to být o půlnoci a mohlo to být i víc dnů po porodu. Někdo prostě přišel a o vašem miminku prohlásil výrok, který si budete pamatovat do konce života. A bylo to prohlášení dobré nebo špatné?

Dnešní sudičky jsou většinou zdravotníci v porodnici a také příbuzní a přátelé, kteří přijdou maminku po porodu navštívit. Moc záleží, co říkají. Maminky po porodu jsou díky největší hormonální smršti jejich života mimořádně citlivé. A některé věty si pamatují slovo od slova.

Dobrá věštba maminku moc posílí. Špatná věštba jí síly ubírá. A nejen síly. Maminky, které si věří, mají silné takzvané mateřské kompetence. Jsou schopné o dítě pečovat podle jeho potřeb, dobře potřeby svého dítěte vnímají a bývají si svých kompetencí vědomy.

Anebo jim někdo mateřské kompetence sebere. V těhotenství, při porodu nebo právě v tom nejcitlivějším rozpoložení po porodu. Žena snadno uvěří, že nebyla schopná porodit, není schopná kojit, pak už se bojí i toho, jak zvládne o své dítě pečovat. Přitom toho zvládá moc, jen si je velmi nejistá a prožívá velikou úzkost.

A jak vypadají dnešní sudičky? Jsou to porodní asistentky a především duly. Pamatujete na Šípkovou Růženku nebo na Plaváčka? Těm zlá sudička prorokovala nebezpečí a smrt. Pak přišla ještě dobrá sudička a svou sudbou jejich osud zachránila.

Těsně po porodu mojí dcery mi dětská doktorka na moji žádost o přiložení miminka k prsu jen odsekla: "To dítě je kříšené a vy ho teď chcete kojit?" Jak kdybych dítěti chtěla ublížit. To byl moment, kdy jsem se dověděla, že moje dcera nedýchala a museli ji zachraňovat. Dcera pak byla dva dny u sestřiček na novorozeneckém, mně ji nosily jen jednou za tři hodiny.

Naopak gynekoložka, kterou jsem měla u porodu, a která viděla, jak těžce nesu separaci od miminka, mi řekla druhý den jiné prohlášení: "Je to krásná holčička. Ne proto, že všechna miminka jsou krásná. Ona je opravdu výjimečně krásné miminko." To byl balzám pro mou duši. A ještě jednu věc udělala moc krásně. Věděla, že se necháváme překvapit tím, jestli se nám narodí chlapeček nebo holčička, a věděla, jaká máme vybraná jména. A když se dcerka narodila, tak neřekla "máte holčičku", řekla "máte Lucinku". Prostě přivítala ji na světě jménem.

Každá maminka zřejmě potká i ty špatné i ty dobré sudičky. Jedním z úkolů každé duly je být tou dobrou sudičkou, co vyřkne zachraňující sudbu. Dula je ta, která maminku chrání a posiluje její mateřské kompetence. Právě ona může mít veliký vliv na budoucí osud dvojice maminka-miminko. Na to, jestli bude maminka nejistá, bude se trápit a nebude věřit svým schopnostem a schopnostem svého miminka, nebude svému miminku dobře rozumět. Anebo bude krásně vnímat potřeby svého miminka a bude je naplňovat přirozeně a bez zaváhání.

A někdy stačí taková maličkost. Před několika lety jsem doprovázela svou klientku u porodu. Začala rodit v sobotu večer a porodila po půlnoci. Když sestra zapisovala a hlásila datum a čas narození, tak jsem jen vyhrkla: "Jé, ona už je neděle. Tak je to nedělňátko. Nedělňátka jsou děti štěstěny." Dodnes vidím ty šťastné a vděčné oči čerstvé maminky, která držela svůj poklad v náruči.