Když se miminko nechce přisávat

Laktačnímu poradenství se věnuju už léta a stále mi vrtá hlavou, co vede miminko k tomu, že se odmítá přisát a kojit. No není to divné? 

Tento článek není exaktním návodem na to, jak přimět miminko, aby se přisávalo. Spíš je to úvaha o tom, proč se miminko vlastně přisávat nechce.

Každé miminko má potřebu sát. Do pusy je ochotné strkat cokoli. Když povyroste a začne lézt, tak klidně bude ocucávat židli. Dudlík si vezme a prso ne? I za cenu hladu a žízně? To prostě nemá logiku.

Navíc je divné, že bychom dítěti měli do pusy prso nějak cpát. Viděla jste někdy fenu, jak kojí štěňata? Nebo kočka koťata? Prostě si lehne k nim co nejblíž, tak aby její mláďátka měla struky nadosah, a pak už je nechá se přisávat podle chuti a do ničeho je nenutí. Kotě nebo štěně se nepřisaje, jen pokud je příliš slabé nebo nemocné. Kočka nebo fena prostě jen umožní mláďatům, aby se přisát mohla.

Takže nemůže problém vzniknout tak, že maminka dítě do přisátí buď nutí, nebo mu ho naopak neumožní? Případně obojí najednou? Co když maminka dítě drží tak, že ho to bolí a tlačí? Co když mu bradavku cpe do pusinky násilím? Co když maminka čeká, až je miminko opravdu hladové a rozčilené a pak teprve mu prso nabídne? Mohlo se to stát párkrát a miminko na špatnou zkušenost reaguje odmítáním.

A co když se přestanete úporně snažit, aby se miminko přisálo? Co když zapomenete na hodiny, režim, vážení? Na lahvičky, dudlíky? Co když zkusíte miminko rozmazlovat a nenecháte ho na mléko čekat? Možná by začarovaný kruh vyřešilo samopřisátí. Stačí miminku dát příležitost, svobodu, klid a bezpečí.

Šestinedělí neslouží k tomu, abyste pečovala o muže a domácnost. Naopak je to období hájení, abyste se mohla miminku naplno věnovat a sžít se s ním. Miminku rozhodně nestačí, když ho vezmete do náruče jen v době, kdy má hlad nebo potřebuje přebalit. Miminko zpočátku potřebuje trávit s maminkou maximálně možný společný čas. Vždyť ještě nedávno byli spolu neustále.

Miminko ještě nerozumí času. Pokaždé, když máma zmizí, může to vnímat jako ohrožení. Neví, kdy se maminka vrátí a jestli se vůbec vrátí. Miminko potřebuje stálou blízkost maminky. Potřebuje cítit, jak se s ním maminka mazlí, potřebuje se cítit bezpečně a uvolněně právě v její náruči.

Takže si klidně můžete i přes den zalézt s miminkem do postele a společně se mazlit a odpočívat. Nejlepší bude, když budete takzvaně "kůže na kůži", tedy sama budete od pasu nahoru svlečená a miminku dáte pouze plenku. Zahřívat ho budete vlastním tělem, takže se vůbec nemusíte obávat, že by mu bylo chladno.

Když budete s miminkem takhle pohromadě, brzy začnete pozorovat jeho tiché projevy, že má zájem o jídlo. Nečekejte, až začne na hlad upozorňovat pláčem. To už je pozdě. Dítě už je rozčilené a bude se přisávat jen velmi těžko. Když miminko začne otevírat pusinku a zjevně s ní hledat do stran, kde je bradavka, když se začne za bradavkou otáčet, je správný čas přitáhnout ho k prsu blíž a nechat přisát.

Můžete ležet na boku a miminko mít bříškem k sobě. Pak miminko jen musíte přitáhnout co nejblíž ke svému tělu a horní volnou rukou mu prso přidržet. Pokud se v této poloze miminko nedokáže chytit, zkuste samopřisátí, kdy miminku pomáháte ještě méně. Lehněte si v posteli na záda, ale hlavu i záda si podepřete dostatečným množstvím polštářů. Kolena radši pokrčte, budete mít lepší oporu.

V takové poloze můžete mít miminko položené na holém břiše a hrudníku a nechat ho spinkat. Když se pak miminko probudí a bude mít bradavku přímo u nosánku, může se samo přisát. Pokud bude miminko ležet bříškem na vás a prso bude mít přímo pod svojí hlavičkou, tak mu gravitace pomůže, aby se po přisátí na prsu udrželo. Nebude se odklánět pouhou únavou.

Další možností pro samopřisátí je odpočinek v křesle nebo na pohovce. Měla byste se příjemně vypodložit polštáři, aby vám takové sezení bylo skutečně pohodlné. Bedra si podepřete tak, abyste byla vlastně v polosedě - pololeže, a nohy tak, aby kolena byla výš než pánev. Nohy vám tedy pomohou, abyste se nesesouvala a aby vám miminko v náruči nesjíždělo dolů. Opět jen stačí mít miminko položené bříškem na vašem holém břiše s nosánkem co nejblíž k bradavce.

Je jasné, že nemůžete celé dny jen ležet s miminkem. Možná se budete potřebovat po bytě trochu pohybovat a projít se. Ani tehdy ale nemusíte miminko nechávat samotné. Lidská mláďata patří mezi nošence. Nošení v náruči u maminky je jejich biologická potřeba. Vím, že je miminko těžké a pronese se. Ale není zas tak moc těžké, pokud ho budete nosit v šátku. Můžete se svléknout do půl těla, miminku nechat jen plenku, a pak si ho přivázat šátkem na tělo tak, aby mělo prso na dosah.

Když bude miminku vaše náruč příjemná, bude mu přinášet klid, bezpečí, teplo a odpočinek, pak je dost pravděpodobné, že se konečně začne ochotně přisávat, jak mu to velí jeho reflex a instinkt. Miminko potřebuje sát. A potřebuje sát právě prso a mléko. Dopřát miminku naplnění těchto jeho potřeb a přání je vaší výsadou. Tohle nedokáže nikdo jiný. Cestou je uvolnění a zklidnění.